V prokletí osudu

Být stopou ve sněhu, tím chladným obrazem času.
Trpět tu pro něhu, pro tvoji vybledlou krásu.
V prokletí osudu, ptát se sám sebe.
Budu či nebudu, když ztratil jsem tebe.

Ze starých obrázků, zašlého pocitu štěstí.
Umírat pro lásku, s mučivou bolestí.
S tajícím sněhem, mizet v zapomnění.
Vzpomínka na mne v mysli Tvé už není