Ukolébavka

Ukolébu tě krásnými slovy,
když les zaplní houkání sovy.
Třikrát ses ve mě spletl,
když o půlnoci rozrazil kvetl.
Ukolébu se i lásku mojí,
vzájemnost bývá vždy dvojí.
Třikrát jsem stála u tvých dveří,
Bůh mi mou lásku převáží, změří.
Ukolébání dvou tichých srdcí,
z vlasů nám ještě jehličí trčí.
Třikrát jsme byli na chvíli sami
s hlavou v oblacích i nad hvězdami.