...
protly
se přímky
bytí našich
...
má množina citu
je ted
Tvou podmnožinou
...
pomalu
sčítám si
zlomky minut
a dosadím lásku
jako
společného jmenovatele
...
na záda
píši Tobě
v hyperbole času
rovnici
o dvou neznámých
...
jako
veličinu známou
dosadím Tvou krásu
...
výsledek
vyjde
vždycky stejně
...
jeden + jedna=
...jedno...
Závěr je spíše počtářský, ale tak matematika, počty, nebudu věčným hnidopichem. Tož dobré to bylo.
08.02.2009 22:13:00 | CorrimsonTom