Krátka báseň o bozku
Krátka báseň o bozku
Anotace: bojím sa,že do tohto kostola už nevstúpime
počkej nehýbej se...
pohladím tě do vlasů
jako hřebínkem jen tak prsty
políbím tě do nich
zafoukám
jako bych čeřil hladinu
všechny ty krásné kruhy vlnky
přitisknu své rty k tvým
jako otisk
položím jemně do rtů
cítím jak hřeješ
cítím jak mám chuť nepřestat
neodtrhnout se
třeba jen abych je svými otevřel
cítil tvůj dech tvou chuť
abych rozlil všechny své pohárky po stěnách
abych je rozbil o zem
o strop a po střepech skřípavě chodil
jak po prvním sněhu
v ústech s klenbou kostela
kde se každé slovo
ozývá
každý šepot je křikem...
volám mám tě rád , tiše
opřený dlaní o stěny
cítím tu vlhkou vůni
čerstvé omítky
a světlo vitráží
schovávám pod jazyk
jak ciankáli
nic svatého
nic nechci
jen stát na střepech s vůní sladkých slin
na střepech, v kaluži mešních vín
Poslední tipující: fab four, B.a.r.b.a.r, vapiti, sophia92, Hančí, labuť, NikitaNikaT., Tacca, Vlk v rouše, monitor, ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk15.02.2009 11:36:00 NikitaNikaT.
Přečetla jsem to jedním dechem. Působivé, myšlenkové, lehoučce citlivé... hm, zamilované, skutečné vyznání...
Jináč strach, či obava v lásce... tu má skorem každý, jen na to nemyslíme tak často, když jsme až po uši zamilovaní. :o)
14.02.2009 20:28:00 Mišiačik
na tejto básni je nádherné, ako si to všetko krásne povedala, tie prirovnania, metafory...proste dojem je úžasný...ako vidiím, na literi ešte nie si dlho, ale už teraz je vidno, že z teba bude úspešná, tipovaná autorka:-) Hodne šťastí v ďaľšom písaní...
14.02.2009 14:32:00 takova
nemám urýpané poznámky nikdy,každý přece píše jak cítí,líbí se mi a vítej na literu
Návštěvnost
