Kuličky z počítadla...
Kuličky z počítadla...
Anotace: Poprvé něco co nehalím do metafor...... Všichni jsme andělé s jedním křídlem, proto musíme utvořit pár. Abychom mohli létat k nebesům a jeden druhého podepřeme, když je potřeba. Protože pády na zem jednu a nebo obě strany tak strašně bolí......
Pro Tvůj a malého smích
Poroučel jsem větru, dešti
Slunce nosil na dlaních
Chtěl jsem Vám dát
Jenom štěstí
Hlídal jsem Vás ve spaní
Tulil se, ke Tvým dotekům
Tváře schoval do dlaní
A doufal, že jste má rodina
Že už nejsem ten co život proklíná
Teď vím
Že dala jsi mi do srdce ránu moru
A Já Tě za to tak moc nenávidím
Rozbila jsi mou loď z citových vorů
Jen nechápu, proč mi tak chybíte
A Já Tě mám pořád tak moc rád……..
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
jejda..
někde jsem se doslechl, že láska i utrpení je vlastně chemie..
tož mám pro tebe (nás) řešení..staňmě s chemiky .o)
myslím to zejména tak, že je třeba žít dál..poněvač vona nějaká ta reakce o5 příjde..
a za to..milej Nolíku dám ruku do vohně (tu tvou .o)
R.
ps: ..povedená anotace..)
01.03.2009 08:45:00 | Bean
Mně Nolísku dal kdysi tady na literu jeden človíček skřítka snů a ten mi pořád sedí na skříni a hlídá mé spaní,já bych ti tak ráda dala do duše ten pocit,že nikdo na světě ti nemůže ublížit,jenže srdci neporučíš,tak aspoň ti přeju hodně štěstí...
27.02.2009 15:12:00 | Kett
...uff...slova tě nepotěší, protože se člověk sám musí vybabrat ze svých bolestí...ale věřím, že někde jsou dlaně, které čekají na tvoje pohlazení... :-)
27.02.2009 12:02:00 | Lota
Je tak smutná a tak krásná.Věřím,že jednou budeš psát krásné a veselé a moc ti to přeji.
27.02.2009 07:54:00 | takova
