Pohyblivé písky

V pohyblivých píscích
Tvých myšlenek
pevný bod hledám,
jisté tolik známé zrnko.

Prchavou vírou
nezhynout sám
teď a tady.
Když jsi mnou a po mně smutná.

Ve žlutém písku
těžko zlaté zrnko hledat,
vím, hluboko dole
na samém konci hlušiny,
navezené mou slepotou.

Vidět zář nezašlou
všednodenním časem mým
bych chtěl.
Vždyť kytky už zase kvetou

A víčka se dokola slepě ptají:
"Miluješ mě?"