Opuštění

Černé slunce v bílém dni,
vstavěný svému dešti prokletí.
Vírou jehož si myslím,
že smyje všechny zakrvácené
a ještě bolestivé rány...

Ale zapadlo to slunce naděje
a pohlcené byly stíny lásy,
temnotou zčernalo mé srdce
a cesty rozdělil vítr...