až budu usínat
odejdu na místa
kde dlaně jsou
jak ptáci
dotýkají
se mne
křídly
hladí...
nastavuji oči
ústa šíji...
tak dlouho
mne to míjí
až touha
probuzená
mi smutek
na rty
vkládá
...
jak já mám
něžnost
ráda
...
Jak si přečtu dílko, kde jsou dlaně, můžu vsadit ruku, že už tady byla labuť. A taky že jo.
02.05.2009 23:46:00 | Zasr. romantik