paradoxy...

paradoxy...

Anotace: ... keď je prológ dlhší ako báseň a jedna láska rastie kým druhá umiera... (text prológu: Jablkoň)

prológ:

Lásko lásko bylas nekonečná
A tady právě teď končíš už nejsi věčná
Chce se mi málo málo málo na světě být
A tak se loučím, loučím lásko nemohu žít

Skláním se nad tebou skláním ty tiše dohasínáš
A jak se přikrýváš spaním zdá se ti že se mi zdáš
Skláním se nad tebou skláním pomalu opouštíš svět
Dávám pokyn svým dlaním aby tě přivedly zpět

Lásko lásko ty se zase vracíš
Na svoje místo, to místo tam kam dávno patříš
Tak tedy vítej vítej chci těna srdci mít
Protože sláva lásko já budu žít

Lásko lásko ty jsi nekonečná
Už zase cítí cítím že jsi věčně věčná
Chce se mi dlouho dlouho do dna tě pít
S tebou teď můžu, můžu lásko /: na věky žít :/ ad lib.

*********************************************

skráť to
a rozbi na prach
márnosť včerajška

mňa

hneď!
Autor sophia92, 06.05.2009
Přečteno 345x
Tipy 13
Poslední tipující: al-pacino, sluníčko sedmitečné, STIMPRE, jedam, fab four, enigman, zlomeny srdce
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

pro zítřek...

07.05.2009 08:22:00 | enigman

toto je zo života, Hanka moja :) ako skopírované
hm.. rýchly ostrý rez je menej boľavý...

06.05.2009 00:13:00 | sophia92

sophinko... nemáš optimističtější verzi? míň definitivní a dramatickou? víc do života? hmmm?
je to výstižný a úderný... ale moc to bolí...

06.05.2009 00:09:00 | hanele m.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí