Setkání

Anotace: Vzpomínáš?

Večerní setkání, jen my tváří v tvář,
skrývá nás temnota a měsíční zář.
Ta chvíle samoty je jen souhrou štěstí,
oči Tvé toužebně vášeň teď věstí.
Jemné Tvé doteky a polibky úst,
dává mým pocitům vzrušení růst.
Hladíš mé tváře a laskáš mé tělo,
s žárem jak naposled by to být mělo.
Splynutí duší, myslí i těl,
proč vždy jen nakrátko cítíme, žel.
Zas blíž a blíže jsou naše líce,
a my se boříme do žáru svíce.
A potom odcházíš, kde dávno měls být,
o dalších polibcích mohu jen snít.