Vím, že umíš zázraky
měníš nízký strop v oblaka
dálku přetavíš na dotek
rozjasníš mdlé oko i šedý den
stín zmatnělého osudu
pokolébáš v náruči
Tvůj život Lásko
je umění
zachytit neřečená slova
touhu co letí do nebe
vůni posečených trav
když voní v teplé noci
Noční sny
změníš ve fantazii dne
A pak..jednou
než spustíš zmožená víčka
po zemdleném klání
souboj snů a fantazie
bude tebou
poražen
..Lásko..
I Láska bývá unavena
ztěžkne hlava, klesnou víčka
úzkosti stažená smyčka
na konci, kde ční jen stěna
v dvojaké jsi Lásko, roli
drobné poupě, růže v květu
sen, upjatý do korsetu,
jindy o žebrácké holi
pod nízkým schoulena stropem
jak chladná, opuštěná skrýš
však vím, Lásko, ty pouze spíš,
lvice před rozhodným skokem
***
Jiří senior
13.07.2009 14:31:00 | j.c.
...
v tom čase požehnání
kdy touží
náruč po náruči
tělo po těle
v té geometrii vztahů
v meandrech života
ach lásko
...
:-)
11.07.2009 19:10:00 | Lota