Anotace: doufám, že ne
Tvá slova, chladný dotek vody,
tisíce jehel, bodají.
Jsi zrádce, zloděj mé svobody.
Snažím se utéct potají.
Ale ty víš, že vrátím se zas.
Poutá mě k tobě zlá magie.
Není to láska, tohle v nás.
A nevím, zda to přežije.
Doufám...
buď ráj, v němž není třeba doufat, ve který však nevěřím, nebo život beze smyslu...tak nezbývá, než doufat, že tomu tak nikdy nebude.
17.09.2009 22:45:00 | Kristine Clary-Aldringen
tu já raději, ale k tomu bych potřebovala někoho jiného... =( nevzdávám se však naděje =) možná, že to je jedna z podob lásky, ale nevím, jestli ji tak dokážu přijmout. děkuji za tipy a komentáře.
20.07.2009 12:20:00 | Kristine Clary-Aldringen