odcházel

.
belhal se zvečera
když posté zůstal stát
v bezmocném údivu
nad bolestí v útrobách

ze chrámu zase jen
modlitba zazněla
chladivým balzámem
prošla mu do těla

v trápení nejsem sám
s nadějí nad hlavou
snad svůj stroj natáhnu
vždyť mužský nepláčou

první hvězdou jasná
slza prachem vadla

s Venuší večera
dávného zůstal stát
v modlitbě nad láskou
a bolestí v útrobách

objal ji pradávnou
zhluboka u chrámu
nadechnul němý dík
a s ním stejný slib

polib mne
přijdu zas
odcházel
zvečera
.