Zebe...

S manželem sedí v křesle vedle sebe
drží ji za ruku, která zebe.
Dívají se na děsný doják
aniž by tušil, že ona je citů zabiják.
Zabíjí lásku, lže a podvádí.
Její zle, na kolena se hroutí.
Pro jiného oči ona pláče.
Čí srdce to odskáče?
Nemůže si pomoci,
chtěla by se choulet v jiné náruči.
A tak tu sedí a mlčí.
Na nesmyslný doják čučí.
Ona s myšlenkami na tebe.
On s otázkou proč zebe.