Anotace: O tom, co se mi honí hlavou, když vidím, v parku na lavičkách zamilované páry....
Bloudím v parku
Mezi stromy
Hledám lavičku
Kde nejsou dva
Tiše závidím
Závidím přirozenost
Já vždy poznal jen nucenost
Ne z mé strany
Závidím prostotu vztahů
Mé byly nesmyslně přeceněné
Ne z mé strany
Závidím jim jejich slova
My neměli si co říct
Bloudím v parku
Mezi lidmi
Jeden a jedna jsou dva spolu
Tiše závidím
tahle básnička mě docela vzala,možná i proto,že já tohle taky zažila:(.nebyl pravej
16.03.2006 17:42:00 | Maybe