Zkoušíme hrát si na Lásku...

Zkoušíme hrát si na Lásku,
však na kraj podzim pad,
z babího léta provázků
chtěl by nám pouta dát.

A lístek větrem shozený
ladně se k zemi snes,
zašustil (celý ruměnný):
" Jak hluboko jsem kles!"

Podzimní déšť si osedlal
truchlivý jezdec " Splín",
stín smutku, co stál opodál,
vstoupil snad i v Tvůj klín...

Miláčku, pospěš v náruč mou,
Ty kouzelný dar máš,
polibky Tvé ať sluncem jsou,
co rozpustí chlad náš...