Anotace: možná osobní...možná moje...možná Tobě...možná všem...možná oxymorón...a ne jeden...možná...není útočná ani smutná je jen...zmatená. /// Tak jo, kritiku prosím!
Nevěř mi,
když své rty s Tvými spojuji,
nevěř mi, že miluji.
Daleko odpádluju
zas od ostrova Tebe.
Toužím po svobodě. Stagnuju.
Toužím po lásce. Ač mě vždycky zazebe.
Věř mi,
když jsem své rty s Tvými spojovala,
věř mi, že jsem milovala.
Věřím na (svou) lásku?
Sundej si z očí pásku. ...A uvidíme.
---
Během vteřiny můžu cítit Sady.
Jsem teď a jsem tady!
Mám zápory i klady.
Který z vás se ke mně zas otočí zády?
Zmateně těkám
od touhy k láskám...
Všechno je zastřeno v strachu.
Toužím po lásce beze strachu.
A to mi věř.
Tady je má kritika:
Báseň se mi moc líbí a moc hezky jsem si početla, protože řeší stejný problém jako mám já. Možná mi i trochu pomohla. ST.
Já kritizuji pozitivně.
14.10.2009 23:27:00 | PPetrushka