Proč jsem k Tobě tak moc Láskou připoutaná?
Proč po Tobě toužím, ať jsem s Tebou nebo sama?
Proč prahnu víc než jindy po každé chvíli s Tebou?
Proč mé smysly s klidem kočičím v Tvé přítomnosti předou?
Proč se bojím, že se uslyšíme méně než včera?
Proč žárlím, když hladíš jiná ňadra v kouzlu šera?
Proč pláču, když mlčíš a přesně vím, co mi chceš říct?
Proč láká mě Tvé dopisy náruživě číst?
Proč vzplála moje Láska k Tobě tak nezkrotnou silou?
Proč Ti přeju, abys našel novou Lásku sobě milou?
Proč se Láska neptá, když pozdraví se s duší?
Proč mi tolik, Lásko, Tvá vyznání sluší?
Proč každá minuta, co jsem sama, je jenom Tvoje?
Proč si myslím, že mám k milování ruce dvoje?
Proč jsem tady a Ty tam?
Proč Tě, ksakru, neustále postrádám?
Zatracenej osud, jináč působivě napsané...*:)
02.06.2011 17:50:00 | PIPSQUEAK
No nepsala jsem to náhodou já???? :-)) Jsou to totiž přesně moje myšlenky.... Dík za tuto básničku! :-)) Super!
27.09.2010 11:44:00 | Dalimila
Láska si nedá poroučet...
16.04.2010 15:24:00 | BARBYE
Protože láska bývá sladkobolná a přináší s sebou často nepochopitelné.. Hezká báseň.
20.02.2010 15:25:00 | Pevya