Skládám se.
Pod skořápkou
ždímána
v bubnu pračky dnů,
omotána šlahouny
pochybných rádoby,
sama se svou duší
na podlaze koupelny,
na dílky
rukama trhám se.
Topím se v břečce vlastních svalů
- neschopna čehokoli…
a to jsem myslela,
že vím,
jak ,,bolí".
Skládám se.
tak jen-
listy světa prolétni
až bude sbírka kompletní
a staré tisky ulož k spánku
slož
novou větu
novou stránku
smysl žít
15.11.2009 13:37:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Jsi kouzelnice slov a pocitů... nutíš k přemýšlení a otáčení mozkových závitů a ... já se klaním, vzácná paní...
12.11.2009 22:55:00 | labuť