Dívka, pro kterou je zklamání z lásky poslední kapka...

Bosíma nohama v trávě šlapala, bílé dlouhé šaty, šla a plakala. Svět byl celý proti ní, teď už byla sama, nikdo nebyl s ní. Na všechno měla náhle zlost, když řekla si dost, jak spatřila ten vysoký most. Ruce zábradlí objímají,
její lesklé oči v šeru se vyjímají, vlasy a šaty vzduchem plály, na vodě velké kruhy zrály. Houkání sanitek nese se lesem, jsme dobří andelé, do nebe ji nesem...