Ranní hvězdy v hladinách se vzhlíží,
obrysy kopců omývá svítání,
Všem těm co bděli, oči se klíží,
však milující netouží po spaní.
Hlídám rozbřesky, miluji svá rána,
když z růží tak svěží povstanou.
A louka v květu, sluncem zulíbána,
zní hudbou vroucí, tak prastarou.
Taková touha má, líbat tě za svítání,
když průzračný vítr z hor zavane.
Bohyně z kopců pozvat na snídani.
Jak krásné jsou, hravé, jak laskavé.
...prožívám, užívám si každou... co promlouvá k světu, kouzelně hravé, každým slovem rázem kvetu...
03.12.2009 12:43:00 | strawbery