Oděna černým světlem
spaluješ
podivným teplem
mrazem
všech nesmyslných gest
ďábel
co neumí mě svést
vodopád
tvých nesmyslných slz
dávno
už v mojí řece zmrz
a přece
žije pod ledy
láska
když ve mně nachoví
doteky
a první slza bez masky
vyznaní
zase na vlásky
úsvitem mých dávno zhaslých hvězd
spálíš mě
když chci Tě zase svést