Cesta

Anotace: Jedna z další pro vyčištění hlavy, nabízí i tři řešení mého problému

Stojím před tvým domem,
s tebou se cítím Bohem.
Loučíš se semnou, spěcháš nahoru
Já čekám od tebe slovíčko „Já Miluju“.
Slovíčko, které by patřilo jenom mě,
pro mě, ode mě i pro tebe.
Ale co to slyším z tvých úst,
mám tě ráda, musím jít tak čus.

Stojím před tvým domem,
oblívám se potem.
Co teď asi nastane ?
Těžká cesta domů, to ne.
Vezmu to ob-klikou jistou,
ať mám hlavu trochu čistou.
Vyrážím směr východ ,
třeba je to směr plný výhod.

Už nestojím tu,
já jdu a jdu.
Jdu a mířím k silnici hlavní,
v tom slyším sanitku fádní.
Sanitka staví kousek ode mě,
někdo tam leží, co se to děje.
Týpek ,co po přechodu si to razil,
asi nějakej blbeček v autě ho srazil.

Chudák, asi to nebyla jeho vina,
ale jak tak jdu začíná být zima.
Jdu dál nevšímám si okolí,
v tom ozve se jasné bouchnutí.
Co to mám na bundě za kapičky?
Někdo tu skočil, a tím život skončil.
Já neměl chodit pod mostem,
teď jsem krví potřísněn.

Co s tím nadělám,
nepomůžu mu sám.
Slyším houkat vláček,
koukám kudy kam.
Vláček projel, za ním kopa sraček,
je tu rozjetej pán.
Proč to ten člověk udělal?
Snad nebyl, nebyl tu na světě sám.

Koukám na sebe, jestli mi nic není
ale nevídím se, nevidím se celý.
Vidím tu jen kousky sebe,
tuším že už nikdy nebudu mít tebe.
Vím že tohle možná je věc pitomá,
ale přitom, jeden z nich jsem JÁ.
A tak zjišťuji jednu věc,
že jedno z toho, je můj KONEC.