Anotace: strach, ale i zvědavost pomáhají princezně, dát se s něčím do řeči, třese se, mohlo by jí to ublížit, ale slova byla hřejivá...
„Kdo jsi, pane tajemný?
Tvůj hlas je tak podivný,
Ale proslov tvůj dojemný
i skutek tvůj je nadějný
Velmi zvláštní jsou tvá slova
Jsou skutečná, nebo snová?
Možná, že je to jen únava,
nebo jen má přání marnivá.
Je to tak moc krásné,
Že o mé trápení se zajímá
Něco velmi tajemné
Co hluboký mužský hlas má
Ukažte se, chci vás vidět
Znova vaše slova slyšet
nemějte se za co stydět
Nechci si vás jen vymýšlet