Vidím Tvůj obraz ve střepech
z popadaných vzpomínek
Tady se směješ. Tady jsi vážná.
Támhle máme propletený těla.
Spolýhámě na čas, ale ten se zastavil
po poslední noci, dotyku, výčitce. A dotyku.
Každá další žena v sobě nese
malinkatej kousek z Tvýho nebe.
Na tom kousku modra stála naše láska.
Nádherná...až tak, že si jí musím schovat...jako bys mi četl z duše.
11.12.2009 21:14:00 | Netty de Touvenell