Mrtvá milenka

Anotace: pozdní lítost (in memoriam pro Káju)

Co jsi mi to udělala moje dávná lásko,
proč ovinula tvoje kouzelné jméno černá stužka?
Proč je osud krutý, že pro něj náš vztah byla jen cetka,
a prožít věci lépe, na to bylo času krátko?

Když omámeni touhou jsme spojili svá těla,
správně nečetl jsem jiskřičky ohnivé ve tvých očích,
nepoznal jsem, jak moc ses mi vzdala v myšlenkách svojích,
že v tu chvíli jsi mi patřila naprosto celá.

Potom zjistila jsi že jsem s tebou si chtěl pouze hrát,
půvabné pak korálky slz pokryly tvoje tvářičky,
hluboké pro které jsem tě zbožňoval růžové dolíčky,
a pohasla světélka v očích, jež uměly se smát.

Za vše může moje věčně rozervaná duše,
vyšlukoval jsem žen hodně rychle jako špatný kuřák,
stále hledal svůj vysněný idol, jako nějaký hlupák,
k tomu, že ho dávno mám, jsem se choval hluše.

Odcizili jsme se a zůstal jsem nakonec sám,
určitě mě nechceš u své otevřené rakve vidět,
a za polibek na rozloučenou bych se musel stydět,
vím, že jsem darebák a co si zasloužím, to mám.

Dobrovolně přijímám ten spravedlivý trest,
na hrob tvůj po zbytek života přinášet tajně květy,
vím že láska se mnou byly spíše pády, nežli vzlety,
a nikdy již svůj nesplatím vůči tobě rest.