Po střechách II.

Střešní stíny spadly
do šedivý louže jako pár
hrdinskejch hlav
co se tu smály a
milovaly
...
Snad zapsali se do
dějin noci dva hrdinové
milenci


Hádanku nás dvou přežvykuju
v ústech a tančím jako
zmrzačená osika
Počítám prsty na nohou a nevím
jestli zítra vyjde slunce

Kéž by nevyšlo, lásko...
Budem tu sedět pod černou
tmou vlasatýho nebe a
snad nás smete
osud jako listí nebo pár
hrdinskejch hlav do
šedivý louže