Mámení... Jsi mé tiché mámení
zplozené z duhových odlesků,
ty, jenž vtíráš se mi pod kůži
a toužíš po dotecích, jenž měly být utajeny.
Ač vše je jasné, je i v zákrytu mlžení
ty blouzníš dotekem letmým ve snění
a pohledem lovce ulovil jsi ulovenou.
Tak vzhlížím ke dlaním tvým i mým a běduji,
že slepé vše kolem mne je
a odraz můj v očích mých je pravdou,
nikoli ty okamžiky krátké, plny tvých pohledů.
urovnáno dle mého znění
jejeda
je to krásné... sobecky.,,¨či lidsky..
17.01.2010 03:13:00 | zelená víla