.
doba si nevzala
voskové odpustky
a tak jen sníme
o světě vedle nás
ve kterém spíme
v krajinách
krásných
zas
ve kterých
jen láska plyne
a její jas nenašel
si dosud čas
a jeho kruté
zapomnění
a na prvním patníku
je tam naše šipka
vyrytá, kdysi nová
a znova a znova
na dalším patníku
hledáme
své nashle
až jsme
doma
zase
.