MALÝ KOTĚ

MALÝ KOTĚ (věnováno Regině)

Kotě hloupý, kdo tě koupí
a bude tě mít rád?
mňoukáš smutně za vraty,
opuštěný, střapatý,
znáš zimu jen a hlad.

Tak najdi u mě díru v plotě,
zaťukej mi u dveří,
a nevyprávěj o samotě,
já tu mrchu znám,
vždyť nikomu čas tak neběží,
než tomu, kdo je sám.

Hloupý kotě,drobný jako mince malá,
jenž čísi ruka zanechala
ve výtahu liftboy,
trpělivě denně čakáš
na kousek lásky, misku mléka,
nejlépe však obojí.

Vím, po vesnicích, po stráních,
v kostech zebe lidský hřích,
já však ze tmy slyším srdíčko,
neúnavně, tiše bít,
malý jak skřivánčí vajíčko
a silný jako touha žít.

Pojď, zahřeju tě v náručí,
vždyť roky chlapa naučí
nepočítat trápení,
a slyšet jednu dobrou duši,
jak mu na parapet buší
svým srdcem láskou zraněným!