Skládáš se mi

Skládáš se mi
vyplněna časem lásky
do vláčných vteřin
kdy voní ještě nocí
horké svítání
na probdělém lůžku
z akátového dřeva.

Skládáš se mi v náruč
vyplňuješ svítáním oblohu
na probdělém lůžku
odkopané cáry
křídla nevinnosti
zmuchlaně zmáčená
peřím z oblak
krápáním z nás.

V pokoji ticho
mezi vzdechy
sametově něžný výkřik
přeložený jazykem
z lůna do řeči
vepsané v bedra
zatnutými prsty
hladkým teplem dlaní
vyvázaný v kůži.

Neubývá krásno
na chuti i na jazyku
voníš z prstů
rosou po dešti
skrze dlaně akátů
prosvítáš v polibcích
přivolávajíc nám slunce.

Skládáš se mi
do příběhů o životě.