Na křídlech vážky posílám sen
zbloudilá slova a nekonečně
dlouhý den...jen...
Chtít chytit všechnu naději do dlaní
a poslechnout si krásu o bájích...kde
Tají se dech nad příběhem a osudy
společné už necháme malým dětem...co..
Dávno je již záminka,kde hledáme
ve skříni ramínka.Kam pověsíme
naše sny a zůstaneme jen ...JÁ a TY...
ano, sny se musí snít,
bez snů to je jako bez naděje
bez snů ani peřina Tě v noci nezahřeje
život bez snů je jako prázdné dlaně mít...
Moc krásné, Katko, musím dát a dávám ráda ST
10.07.2010 20:10:00 | Koza
Můžeme zůstat, ale...sny nikam nevěšet, zvláště ne do skříně. Sny je třeba rozvíjet. Další perlička z náhrdelníku Tvých básní. Moc hezká Kačenko
30.06.2010 16:44:00 | Chico1