Proč si myslíš, že jsi sám?
Jako kůra krásný strom,
jako břeh spící řeku,
tak tě v duchu objímám
a do snů jsi, drahý, zván.
Zníš mi jako tichý zvon.
Jako dech dávných věků,
tak tě v sobě nosívám.
Já v ducha Tvého objetí
na pelest uléhám,
vzpomínka něžná vzápětí
otvírá touhy chrám.
Představy, co se nesplní
modlidbou marnou jsou,
navzdory tomu srdce sní
pod noční oblohou...;o)))
Už dlouho jsem u Tebe nebyl, ale jsem rád, že jsem si vzpomněl...;o)))
Píšeš krásně!
01.04.2011 17:03:00 | Kozoroh 1