Jarní večer,co sluncem voní,
teď vidím ho v očích Tvých...
Rozkvetlá třešeň (pod níž líbals mě i vloni)
a sladká něžnost na větvích...
Šeptáš "Miluji Tě" (tichý vzdor...)
...už mě polib,ty můj lháři...
Pak slunce schovalo se za obzor
a nechalo po sobě jen krvavou záři.
...
A najednou tu stojím sama
...
To slunce mě objímalo svými paprsky,
vítr šeptal něžná slova,
květy třešní na rtech hřály jako polibky
a já myslela,že jsi tu...znova...
Asi sem romantik sám,když ti to nikdo netipne:-) je to sic trochu naivní, ale mi to nevadí:-)
RM.
25.01.2013 14:19:16 | Robin Marnolli