V mrazivém ránu,za okny chlad
doteky na sklo,dlaněmi snad
Prstem maluji srdce bolavé
šípem Amora,rány zhojené...
Studí mě samota a tíží strach
že Tvé doteky nebudu znát
Ve jménu Lásky dávám srdce své
zaklínám tak na rtech,jméno Tvé...
Malá naděje co proudí ti v žilách
že v severním městečku jsem pro Tebe byla
Na dosah i bez pozvánky
jako milostný dopis vložený do obálky....
Až zastavíš čas a najdeš odvahu
kde odhodíš všechno zlé za hlavu
Najdi si svou mapu snů
tam kde svítí sluníčko,je i můj dům...
Smutech na mě dýchá ze Tvých slok, snad jen podzim, tomu napomoh. Nesmutni a věř- bude líp. Tam venku na Tě čeká ON,ta láská převeliká. Velké ST posílám
01.10.2010 10:34:00 | Tamara