Jen, když mi chybíš

Ač jsem se probudil do slunného dne
ač všechno kolem zdá se být nádherné
něco však schází mi ve štěstí tady
jsi to ty lásko má, už nevím si rady.

Z teplého pelíšku vylezl jsem sám
toulavé otázky dávám na seznam
večer než usnu začnu si číst
v duši je teskno když čtu ten list.

Za oknem měsíc pomalu proplouvá
smutek mi zatím nesmysly namlouvá
a tak se mi do snů vkrádají můry
jsou stále větší a hnusné jak stvůry.

Proč vlastně píšu tu tesknou báseň
chci abys věděla, že jsem ten blázen
co na tebe miláčku každý den myslí
lásku ti dávat chce srdcem i z mysli.