Lekce bláznovství

Neustále přemýšlet,
krotit svou mysl,
obavy rozpíjet,
má to s tebou smysl?

Nepřekonatelné ovládání,
míchání pocitů,
nezastavitelné snění,
kolik ještě takových momentů?

Krok vpřed, krok stranou
oddálit se, nebo jít blíž?
vejdem stejnou bránou,
ruku v ruce zvládnem tu tíž?

Zvolit možnost,
pustit si tě k tělu,
cítit něžnost,
vyletět výš, ne dolů.

Vzpomínko odejdi,
chci se tě vzdát,
rozume sejdi,
nechci se už bát!

V žaludku prázdno,
chuť k jídlu žádná,
už chci mít jasno!
jak můžeš být tak zrádná!

To ty říkáš si láska?
svazujicí, pokrytecká!
poddaností silnou sršíš,
okamžiky plná, těmi mě ničíš!


Po tváři stéká mi slza,
stále budeš tak drzá!
tlukot srdce v dlaních,
zamknu se v ústraních.

To chceš?!

Ne.

Chci žít konečně!

Teď mluvím k tobě,
ty jestli si říkáš láska!

Kleknu si, prosím
po jednom toužím

Osvoboď mě!