Anotace: Báseň napsána s pomocí Jitky (líbám a děkuji) a jednoho mobilního operátora...
'
Mučena samoty suchopárem,
drásána stesku orlím spárem,
drcena života průrvami,
zoufalým bezvětřím,
vzteklými vlnami,
až na dno radosti klesáš.
Nikde však nejsi sama.
I tělo mé dospělo shůry až sem
a tady konečně pod nohama
společně našli jsme pevnou zem.
Požáry mohutné vzplanou,
až stáhneš mě k sobě dolů,
ptáci splašeni vzlétnou,
když začnou tát ledovce světabolu.
Chci syčet jak tající sníh
a téci pak do všech stran,
počkám si na Tvůj vzestup,
co otupí ostří hran.
V rozechvění kontinentů
oceány vylijí se z břehů
a na krajinu rozpukanou žárem
vulkán dychtivosti
vyvrhne svou něhu.
Jsi růže ze dna propasti,
štěstí zas přiklání se k nám,
stoupáme spolu z temných hlubin
slunečním svitem ke hvězdám.
.
stoupáte ke hvězdám
a já držím vám pěsti
štěstí vaše totiž hřeje
i srdce mé...
ST
06.12.2010 12:57:00 | Mbonita
Ta prvá sloka je dokonalá s velice trefná, jinak Tvé dílko je opět úžasné. ST!***
06.12.2010 08:32:00 | NikitaNikaT.
Krásně napsané..líbí ST!!!
05.12.2010 21:41:00 | xoxoxo
Ani Ty nikde nejsi sám,
hluboko pod kůží Tě, lásko, mám :o))
Děkuji Ti a líbám!
05.12.2010 20:03:00 | jita.1965
Jitku také líbám a děkuji
a básni se klaním!
jste oba nepojmenovatelní!!!
chvěju se, bouřím a planu
05.12.2010 16:16:00 | šuměnka