Odcházím se slzou na víčku,
a pomalu zhasínám svíčku,
v hlavě mám jen tebe,
proč daleko to jest do sedmého nebe?
Jen zklamání a nešťastná láska,
na čele přibyla mi další vráska,
ptám se proč to tak musí vše být,
proč nemůžeme spolu šťastně žít?
Nemohu zapomenout krásných chvil,
proč nepřibývá pohádkových víl,
mocných a čarovných, co přejou lásce,
vždyť to se nedá vyhrát v sázce.
Skončily dny, kdy šťastná jsem byla,
vždyť jsem se v slzách utopila.
v slzách z nešťastné a nenaplněné lásky,
co dělala mi jen vrásky.
Víš, jsou věci, činy, snad hloupé, či nešťastné náhody, které ztěží ovlivníme... stanou se. Bolavé chvíle, ty prožil kde kdo z nás a na ty... pomáhá skutečně jenom čas. ST!*** za obsah, v kterém se snažíš držet nad vodou, však nikdy nezapomeň, že vzpomínky jsou věčné a každý, kdo prošel naším životem, nechce, abychom se trápili, plakali, byli nešťastní... život jde dál a my s ním.
06.12.2010 21:14:00 | NikitaNikaT.