Cestou po stráni
Cestou po stráni
Anotace: ...
Sbírka: Květiny paní Háty a střed světa
Až prožiješ sto jedna zim
bude mi scházet k nim deset jarních tání
rozklížené dlaně vtom
stmelí čas.
To právě zemřeme pro štíhlý dech
kdy konečky prstů bude plakat láska
něhou prorostlá do vrásek
pro včerejší milování
jež nacházívali jsme tak úplná.
Je slyšet ve zbylých vteřinách
praskání dávného sněhu
v němž dvojí šlépěje
ponechala na okamžik ladem první pusa.
Srdce v nás zůstává tlouci
to zvoní koniklece
zvěčnělé na kostech bílých jak kameny
a ve slunci přizvaném ze tmy
sejdeme poté ze stráně křehce
tak celí.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk26.01.2011 20:04:00 uživatel smazán
hmm..smekám ST!!:)
26.01.2011 15:39:00 šuměnka
až prožiješ svým tolik zim
kolik Ti dáno
a o jarním se taní nebude Ti zdát
pak možná v mysli se Ti třeba objevím
až jako stín budu stát stranou
a Ty jen porozumíš, co chci pošeptat...
26.01.2011 08:45:00 Dota Slunská
Tohle dílo je děsně zvláštní. Jakoby byla poskládáná z různých básní, je v ní tolik stylů. Přírodní poetika, ta mě lapá, a pak taková zkušená promlouvavost, jakoby nám chtěla otevřít oči, poučit nás, a pak naivita a bezbrannost, skoro až dětské snění. Působí na mě fakt zvláštně. Ale možná je to jen tím, že jsem se dneska zvláštně vyspala:). Každopádně díky za zážitek.