Srdeční záležitost

Anotace: rychle napsané..nebyl čas tomu dávat nějakou formu..

Ač možná daleký svět,
kde sýkorka občas zatoká,
ač možná menší než květ,
kam bzukot čmeláků doznívá,
je to roklina…a tuze hluboká,
co spoustu pokladů ukrývá…

Nekonečná prohlubeň,
v níž ztuhlé magma spává,
kde po pár pohlazeních
obrovskou náručí
v proudech vyvěrává,
bublá a hučí
čerstvě horká láva,
od rána do samé noci
bývám nakažená
tou nejkrásnější nemocí…

Obrovské končiny
a stopy známých šlépějí,
co blízkostí Tvou voní,
to jak rozezníváš
písně ztracených nadějí
a tryskový dusot koní…

To hříva zavlaje po vánku
a chřípí probudí studánku
do drobných záchvěvů,
to tvář se štěstím orosí,
že už nikdy nebude
den bez úsměvu
a tráva bez rosy…

Tolik nádherného místa,
kam perličky rozséváš
do jednotlivých síní,
i když možná jsme
oba trošku jiní,
patříme k sobě,
tím jsem si jistá…

Protože ses stal
mou srdeční záležitostí
v okamžiku,
kdy se mé srdce
přiblížilo
a ucítilo
ozvěny
a sílu
toho Tvého…