Když zima zahltí,
tvá křídla labutí,
vždycky tu budu já
a teplo najdu ti...
Zůstanu s tebou,
budu tvou něhou,
budu tvou řekou,
navždy bezbřehou...
A když mi uletíš,
tak brzy najdu tě,
vždyť odděleně od sebe,
nemohou žít labutě...
Jako labutě,
já lehce zvednu tě.
Až těžký bude let,
pod svá křídla vezmu tě zpět.
21.02.2013 18:49:02 | whiolet
Ne, Honnnzíku, to opravdu nemohou... ty spárované ne a ty samotné, dycinky hledají a... n a l e z n o u ... moc krásné vyznání, opravdu jsi mne touto básní dostal. ST!**** zde skutečně nestačí.
05.07.2011 19:16:00 | NikitaNikaT.