Pro Tebe

Anotace: ...pro krásnou Lucku, se kterou jsem opravdu šťastný

Když slunce jasné prozáří mi ráno,
tak jasné, jak slovo, jež je v knize psáno,
tak před sebou mám obraz Tvůj.
A když vzduch naplní mi plíce,
čistě, jak světlo Večernice,
musím Tě mít, stůj co stůj.

Když ráno otevřu své oči,
a uvidím Tě, srdce poposkočí,
uvnitř jsem s Tebou, celý den.
Když jsi se mnou, svět je krásný,
díky Tobě, nevěřím už na sny.
To co žiju, to je sen.

Když pod modrým nebem přecházíme řeku,
díváš se na mě, bez bázně či vzteku,
směješ se na mě, úsměvem svým milým.
Když pro potěšení pohladím Tvé vlasy,
Tvůj dlouhý cop, znamení Tvé krásy,
cítím, že co chci, toho cílím.

Když hvězdy pozorujem,pod dekou a spolu,
hledíme nahoru, hvězdy hledí dolů,
nekonečný Vesmír pohltí nás.
Když padající hvězda dá nám možnost přání,
já si přeju lásku, tu, co nemá stání,
přivinu Tě k sobě a políbím Tě zas.

Když ke Cvilínu jdeme vzhůru,
schodů spočítáme fůru,
zespoda k nám září svíce.
A ty svíce, lásky světla,
byť by se mi slova pletla,
říkají, že miluji Tě více.

Když ve svých snech jsem s Tebou znovu,
ať je měsíc v úplňku či novu,
vidím Tvé rty překrásné.
Když líbám je, jsou barvy růže,
jejich chuť mne vždy přemůže.
A má láska nikdy nezhasne...

Ty jsi ta, kterou jsem vždy hledal,
ale osud dřív mi nedal,
teď Tě mám a nepustím Tě.
Já jsem s Tebou, Lucko, šťastný,
a chci Ti říci touhle básní,
že já stále miluju Tě...