Konec

Přemýšlím a dumám,
či odevzdat se větru, dunám,
přestat žít si tento svět,
uvadnout jak slabý květ.
Žít život na této Zemi,
odolávat větru, zemi,
ohni, vodě, čtyřem živlům,
jó, tak to chce velkou sílu.
Prokousat tím se však dá,
není to těžké, jak se zdá,
to, co nás k sebevraždě nutí,
dělá špatná láska s chutí.
Na srdci tvoří velké díry,
ničí všechny naše víry,
neexistuje naděje,
nic dobrého se neděje.
Nikdo pomoct nemůže,
možná čas nám pomůže,
zapomenout na první lásku,
přetrhnout tu dlouhou pásku.