nevyslovené vyznání

Anotace: nedokazu mu rict do oci co citim

Nevyslovené vyznání
Proč je tak těžké MU říct, že jen pro něj moje srdce bije.
Proč je tak těžký mu říct, že bez něj se mi špatně žije.
Proč jen mě srdce bolí, tak že nejde to říct slovy.
Tak, že plakat se mi chce a líbat tak vášnivě co nejvíc to jde.
Tak, že srdce přestane mě bolet.
Tak vášnivě, že budu žít jen pro něj.
Vždyť láska je krásný cit, který já si nechci nechat vzít.
S láskou, kterou cítím, kterou bych mu dala by mohl žít i bez chleba a bez vody.
Protože polibky, obští, dotyky to by bylo vše co by jsme chtěli.
Mě by stačil jeho hlas, jeho pohled, ústa na mích, ruce zapletené v klíně.
Protože láska to je krásný cit, který já si nechci nechat vzít a chci ti ho dát když budeš chtít.
Pro tebe jen teď žiju, jen kvůli tobě ráno vstávám s nadějí, že tě zase uvidím byť jen z dálky, že uslyším tvůj hlas i kdyby to měl být jen pozdrav.
Jen pro tebe mi srdce bije, jen kvůli tobě žije, ale jen tě vidět jedno za čas, jen občas slyšet tvůj hlas to mě ani mému srdci nestačí.
Ta bolest, jako kdyby mě někdo bodal tisíci noži do srdce a to krvácí .
Ale vždy když tě vidím a slyším jakoby tisíce motýlků hojili ty rány na mém srdci, ta bolest ustoupí a vyhraje štěstí jen díky tomu že tě vidím.
A když doufám, že tě ten den uvidím bolí to víc než jindy to zklamání mě zabíjí.
Teď umírám já i mé srdce žalem.