Zachytil jsem do dlaní
cudně krásné svítání
jako jazyk při líbání
popletené slunko ranní,
vyhlíží svou lásku.
Vynoří se z horizontu
v mlžném kouři tahu z jointu
parabolou cesty
měsíce nevěsty
pluje si v odhodlání....
Při každičkém zatmění
ruku v ruce
měsíc,slunce
na okamžik spojeni.
A stejně odloučeni....
Vně dalšího rozednění
slunce dnem tráví čekání
na vteřinové milování
se svým druhem,
měsícem.
Oni jediní.....
nerozluční.
Rozpačitá a mnohem tuctovější než ta předchozí, ale i tak je lepší než polovina básní tady na literu...:)
26.04.2011 08:13:00 | Severka
Mco hezké, coolsender, myslím, že zde není třebas více slůvek... stačí opravdu jenom číst. ST!***
25.04.2011 11:19:00 | NikitaNikaT.
cudně krásné svítání
v dlaních plných rouhání
milostného pokání
od pána jen pro paní...:)
25.04.2011 00:19:00 | šuměnka