" Optimistická " pohádka

Anotace: ... promiňte mi tu vlnu cynizmu a neoptimistických návalů...měla jsem vztek a potřebovala jsem si ho někam vypsat...

Co je hranice mezi přátelstvím a láskou ptám se vás?
Každý přece tvoříme si k lidem hráz.
Chlapec a dívka nejdříve přátele možná pak milenci,
kdo se má vyznat v tom vztahů pletenci.
Příběhy o nesmrtelné lásce se vypráví
avšak kdo se svou druhou půlkou život stráví?
Romeo a Julie je toho příkladem,
že pro lásku se má hynout a ne jen být vztahů základem.
Možná jsme naivní člověk, no, řekněte,
avšak k změně mého názoru mě přimějte.
Vždyť každá holka už od mala touží být takovou malou Julií,
pro kterou by její Romeo přinesl do oknem kytici lilií.
Postupem času se její názor mění,
už to není jen čistě na ní.
Bohužel chemie zde zafunguje,
a Romeo už jen třeba nějaký svalouš bez rozumu je,
pak když jsi, tahle malá holčička, uvědomí, že je ženou,
její naděje najít si partnera dost zblednou.
Popadne prvního „chudáka“,
který ji nabalí na svého bouráka.
Avšak jak tato pohádka nakonec dopadne,
to každý známe- svobodná matka z ní je a majetek propadne,
Ty šťastnější doma opilce a flákače mají,
a ve svých snech se proklínají.
Proč já nezůstala u Romea svého snu?
Ted už tu jen roky blednu!
Tak zbude jim jen sen na nesmrtelný příběh o lásce,
o sobě jako o nevýslovné krásce.
Toto je tvrdá realita,
Tak smiřte se s tím vy jelita.