Anotace: Přestože psaná na apríla, není v ní žádný klam, jen se v ní skrývá malá víla a jsem rád, že ji mám ...
Barborka rozkvetlá do nesmírné krásy,
leží něžně opřena na stěně staré vázy,
a přestože vánoce nejsou, já prožívám zas,
co malé dítě, ten překrásný sváteční čas.
Kolem je náhle všechno milé, pěkné, vděčné,
Tvé srdce pod rukou mi bije, v té chvíli nekonečné
a ty se chvěješ pod dotyky mojich retů,
nádherná květina, jež má se čile k světu.
Grónsko bych obeplul v kterékoli roční době,
erupcí činných sopek přišel bych až k tobě,
rozvitá sněženko již kropí kapky rosy ranní,
i bájná harpie, jež moje tělo směle raní.
Nocí den mi bude a noc zase bílým dnem,
energie co mi dáváš není pouze snem!
Krásný sonet (anglický) - co, otřepané téma - tohle nikdy nezevšední. Zvlášť třetí sloka je nápaditá a objevná.
A přidávám jeden hezký odkaz:
http://www.odaha.com/view.php?author=munchLit&code=80
- ten možná potěší i sněženku ... :-)
14.04.2006 10:57:00 | Hary_nš
Mě se to naopak líbí, možná jsou ty rýmy trochu otřepané, ale každé slovo už bylo napsáno a vysloveno tolikrát... A tady právě na mě působí hodně jemně a něžně.
03.04.2006 22:37:00 | Nausika
Milá Euko, to vůbec nevadí ... Protože tahle báseň měla potěšit někoho jiného a svůj účel splnila, alespoň myslím ... :)
03.04.2006 22:20:00 | Obyčejný básník
zas čas, dnem snem.. to je otřepaný.. navíc krásy vázy se dle mě vůbec nerýmuje, možná že se pletu. Dneska si mě, básníčku nepotěšil, promiň..
03.04.2006 22:13:00 | Euka