Návštěvnost
Část mého já
Část mého já
Tvé jméno zašeptám do větru.
Schází mi Tvá blízkost i Tvůj hlas,
láska, co skrývá se v každém z nás!
Dívám se na odlesk záře měsíce,
chtěla bych od Tebe dostat více...
Sama si připadám jak obraz bez rámu,
co malíř již nestihl dokončit k ránu.
Ve skrytu srdce toužím po Tobě,
budeš mi přítelem v každé době...?
A přitom se ptám co ještě prožijí...
V bolesti nehty do země zaryjí,
kolik smutných lásek ještě zažijí?
Samota jak kámen duši tíží,
smutek přichází,
jak noc se blíží.
Hnaná touhou po krásném snu,
neschopná uniknout jedinému dnu.
Vězněná v světě vlastních iluzí,
zdají se mé řádky být prázdnou frází.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisktvé řádky nejsou prázdnou frází
o to nemusíš mít strach
však trocha radosti v nich schází
co obrátila by smutek v prach
moc pěkně vyjádřeno...
21.05.2006 14:45:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
moc krásné - přeji hodně štěstí - za100
21.05.2006 13:42:00 | lhář II.
Smutek a samota jsou nepříjemní společníci. Každý musí ale občas prožít nějaké ty nepříjemnosti, aby se mohl o to více radovat z pěkných věcí, které ho potkají. A věř, že tě ještě potkají, i když teď si to asi nemyslíš... Hlavu vzhůru, dokážeš to, stačí jen chtít...
21.05.2006 02:47:00 | Arakkis
Díky za hlásek k básni "Přijď a řekni". Jsme takový "čekanky obecný na vlak u cesty, který se jen stěží vrátí zpět" a tak si tu alespoň píšem jak by to bylo hezký "kdyby". Měj se krásně. Pěkný den
19.05.2006 11:57:00 | grázlík