Anotace: Pohádka o Cypriánovi a bezhlavém prapradědečkovi je snad tím proč to bylo napsáno
Neznám-nevím kde ty vlastně,
Cecilko svůj domov máš,
vím jen to že píšeš básně,
na literu pobýváš.
Dík tak svátku čarodějnic,
já poznal co ti vlastní je,
čaruješ a také kouzlíš,
i ve filmu si zahraješ.
Na hradě tak rodu "Višně",
já poznal tvojí milou tvář,
kde Cyprián neměl šanci jistě,
nevěstu si na hrad brát.
Rozpustilé ty tvé čáry,
mnohé z nevěst vyhnaly,
však neumělas projít dveřmi,
na tom tvá kouzla selhaly.
Tak poznal jsem ty tvoje snahy,
jak strašit-škádlit-pozlobit,
i na proměny máš tam vlohy,
to nevěstu každou mělo odradit.
Teď už jenom ale krátce,
ty verše maj být pro radost,
zlob-čaruj-piš i básně,
vždyť hezkého na světě není nikdy dost
:o)
Až teď jsem jí objevila!!
Úlek, pusa dokořán...
tolik příjemna a mila!!
(a ještě k tomu Cyprián... :o))
Nepotřebuju projít dveřmi,
vždyť já je radši otvírám
a na stůl vedle jedu medu
pro kolemjdoucí prostírám... :o)
Ano, miluju staré hrady,
vždyť lidem mnohé vypráví...
a zprostředkují z jiných časů
pohádková nám setkání...
Teď díky bych ti poslat chtěla
za tuhle krásnou básničku...
dovol, bych v dlaň ti položila
z byliní čerstvou voničku...
(či jedovatě políbila?
Máš-li odvahu, človíčku...)
12.07.2006 09:04:00 | Cecilka